Zlatinium

Petr Němec (Výňatek z úvodního slova)
Galerie PLATINIUM, Brno, 17.1. 2013 – 6.3. 2013

Tvorba Jana Spěváčka se odvíjí v tématických skupinách maleb. Na cyklu „Biotopy“ pracuje průběžně od roku 2009 v podstatě až do současnosti. Hlavní váha výběru obrazů pro tuto výstavu leží právě na plátnech z výše uvedeného cyklu a je obohacena opusy nastiňujícími budoucí možnou cestu. Tematicky klíčovým slovem pro obrazy vznikající v cyklu Biotopy je slovo voda. Ve výtvarném myšlení Jana Spěváčka, ovlivněném východními filosofiemi, je voda exponována jako „matéria prima“-symbol univerza, prazáklad z něhož vše pochází a vše se v něj obrací.

Oslnivost vizuálního účinku maleb Jana Spěváčka, vyvolaná velkorysým malířským gestem monumentální kaligrafie, omezujícím popisný detail na široký tah v základním vodním živlu, vyniká momentem invariantního rozpětí divákovy pozornosti mezi dynamickou akční plochu vody a do ní vetknutého realistického až filigránského zoomorfního detailu. Dynamická, rozvlněná či vířící základní vodní matérie připomínající vzácnou životadárnou drapérii pošitou drobnými živoucími klenoty vážek.

Barevná transpozice maleb vodního živlu k odstínům zlaté žluti není jen cvičením v dokonalosti barevného sladění cyklického tématu. Dovoluje divákovi vnímat až mystický posun v chápání biotopu od přirozeného přírodního prostředí života, často znovu osidlujícího místa zdevastovaná civilizací, k alchymii univerza. V podle mne přípustném hraničním výkladu, sloučení prvotního živlu vody a ohně odkazuje až k hermetickým podtextům – magické svatbě, vyjadřující tajemství vesmírné rovnováhy, vzestup ducha ale i tajemství smrti. Jednotící zlatistost se bezděky stává nositelkou celé řady symbolických významů vykládajících působnost zlaté barvy od pocitu zářícího štěstí,přes symbol barvy univerzální lásky, až ke zlaté jako symbolu archetypálního centra života,středu,slunce, ke zlaté jako symbolu nejvyššího bodu hierarchie kolem něhož se tvoří veškerá realita. Viděno těmato očima se i drobné hmyzí či obojživelné tvorstvo osidlující obrazy Jana Spěváčka stává významným nositelem symbolických významů. V krátkosti snad zmíním vážku jejíž životní cyklus, počínající ve vodě, je dokonalou metaforou probuzení lidského vědomí ke svobodě (filozofii) spatřované v elementu vzduchu. Vážku v Japonsku považovanou za symbol odvahy, síly a štěstí. Připomněl bych ještě žábu, ztvárněnou taktéž v cyklu Biotopy, která ke své smůle v křesťanské symbolice pozbyla své dobré jméno, jež jako symbol ve znaku bohyně lásky Afrodity v antice měla.

Po výše uvedeném bude snad nad slunce jasné že i název výstavy- drobnopisná slovní hříčka- Zlatinium je výsledkem náročné destilace provedené v autorově ateliéru a na čas přezařuje i jméno zdejší výstavní síně. Snad bude tato malá drzůstka vlídně přijata a násobně vyvážena uměleckým zážitkem který nezapadne.