Text v katalogu Evoluce 2005-2007

Petra Kačírková

Spěváčkova precizně zvládnutá technika malby, umožňuje svou legitimností a přesvědčivostí pouštět se autorovi do oblastí, které by se lecjakému autorovi ještě stále neodpustily. Přes a nebo právě pro své dlouholeté zaujetí lidskou hlubinou i hlubinou viditelnou v reálném světě – hlubinou, odleskem, jemným pohybem, který vznikne jakoby náhodou a až po určitém čase jako reakce na nějaký výrazný podnět – začíná Spěváček v současnosti čeřit hladiny svým nejnovějším tématickým cyklem – cyklem gumových, žlutých kačen. Téma, které překročilo „klasičnost“ krajinářských sugetů a posunulo umělecký výraz malíře, akcentujícího klasická pravidla malířského umění coby řemesla, směrem ke konzumní realitě běžných současníků. Kýč, lehkost bytí a prvoplánově pochopitelná krása s okamžitým výsledkem – přesto Spěváček ve svém stále ještě neuzavřeném cyklu není jednoznačně kýčařem a populistou. Naopak, tento soubor představuje autora ideově vyzrálého a připraveného k nelehkému úkolu – využít všem důvěrně známé formy (formy pozitivně působící) a nekonfliktní, vrhnuté do běžného (konfliktního) světa, ve kterém sice mají svůj význam, přesto ve skutečnosti je jejich úloha značně nejistá.

Tato autorská reflexe na soudobost vizuálních vjemů, na soudobost kýčovitých forem, které jsou davu srozumitelné, milé a pochopitelné, je důkazem dalšího neopomenutelného rozměru Spěváčkova díla – totiž intelektuálnímu uchopení témat, která autorsky zpracovává. Vytvoření jakéhosi imaginárního rámce, ve kterém se nechá plně rozvinout senzitivita malíře, stále umožňuje jakési poodstoupení od nebezpečného a bezhlavého strhnutí se jedním směrem. A tak je tu najednou autor, který dokáže výtvarným jazykem oslovit vskutku nejširší publikum, aniž by měl kdokoli pocit, že je ochuzen, či zbytečně intelektuálně zahlcován.

A žluté kačenky z polyvinylchloridu, které s námi plavávaly uvnitř dětských vaniček a dnes jsou stejně jako my, zasazeny do úplně jiných situací, jsou toho pouze dokladem. Jejich specifická žluť, kterou Spěváček velice kultivovaně používá v souvislosti s dalším kompozičním schématem obrazů, je až symbolická. Autor se dostává na půdu jak niterných archetypálních citů, tak pocitových a ironizujících reflexí soudobé civilizace. Práce s vizuálním symbolem je dalším z výrazných prvků, které ve svých autorských cyklech využívá.

Jen letmou asociací lze Spěváčkovy postupy analogicky spatřovat v renesančních dílech, kdy malíř dokázal reflektovat a citlivě, bez jakéhokoli zmenšení svého tvůrčího potenciálu zpracovávat zadaná témata.

Spěváčkovy obrazy dokáží využít momentu transcedence lidských představ, což samo o sobě není v současném mladém autorském světě běžnou záležitostí. A mocná síla autorského výrazu, kterým Spěváček vládne, diváka vždy někam vskutku dokáže přenést. Je komunikující, je příjemná a známá, neb je důkazem vyzrálosti autora, jehož katalog právě držíte v rukou.

2 komentáře u

  1. Emma napsal:

    Nice blog, keep it going!

  2. edward napsal:

    What a great blog

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>